Msrťasino, ve škole už několik let pracuju s postiženými něco aspoň s dětmi s ivp, nízkým iq, mizerným zázemím, vím, jakou podporu tyto děti mají.
Vím, jak to mají děti nadaný a jak podporu nemají a jak je těžký jim ji zařídit.
O těch nenadaných ví a mluví každý, je potřeba to opakovat i tady? Není.

Jen pro ilustraci pár čísel.
Škola má 200 dětí. Z toho dětí s nějakou podporou asi 25. To jsou děti s nízkým iq a nebo jiným problémem, psychiatrická diagnóza, sociální podmínky, adhd/add, ale všechny by bez podpory měly problém zvládat požadavky školy, protože mají problém s učením, primárně kvůli nízkýmu iq.
Nadaný dítě ani jedno. Oficiálně.
Přitom nadaných je ve společnosti minimálně 5 procent, udává se i víc, ale jak to, že není ani jedno ve škole?

Ve škole je ale pár dětí, který se jako nadaný projevují. Mimo jiný se nudí, zvlášť kluci pak prudí, upadá pozornost, přidávají se poznámky, dost často se zhoršuje s věkem výkon ve škole. Přemlouvám rodiče, ať s nimi jdou do ppp, aby to bylo potvrzený a aby měly nárok na péči, kterou by jinak nikdo nezaplatil, stejně jako by ji nikdo bez ppp nezaplatil těm prvním jmenovaným, kterých je tam 25.
Ale rodiče nechtějí. Jak by se na ty jejich děti dívali spolužáci a učitelé? To přece není potřeba, oni to zvládnou.

Fakt se nebudu bavit o tom, jakou podporu potřebuje Toník z blbé rodiny. On ji dostává, ze školy v maximální možné míře. Navíc každý učitel vi, jak s takovým dítětem pracovat. Kdyby nevěděl, má doporučení z ppp.
Ale Ondra, který ve druhé třídě řeší úlohy pro pátou má smůlu. Ten se může realizovat třeba pomocí Toníkovi.