Val,
vzhledem k tomu, že každej je něčím výjimečnej, tímhle jsem se vůbec nezaměstnávala. Ale že moje uvažování je menšinový, toho si nešlo nevšimnout. Jenže mně to přišlo jako zajímavý problém k hloubkové analýze, ne jako něco, co by mě mělo trápit. Takže jsem prostudovala veškerý dostupný materiály o výchově, psychologii, sociologii - matka, aniž by to kdy četla, toho měla plnou knihovnu, a hodná paní knihovnice mě pouštěla do dospělýho oddělení - porovnala to s praxí, zjistila, co jak funguje a proč... Přišlo mi to daleko přínosnější než se patlat v tom, že mi Pepíček nerozumí. Stačilo mi rozumět tomu mechanismu.