Valkýro, já v péči o domácnost nevyhorela, protože mě to nikdy nebavilo. Vždycky jsem se snažila to co nejrychleji odbýt, abych to měla z krku a mohla dělat něco jiného nebo taky vůbec nic. Jenže jsem měla to štěstí, že BM nikdy nepředpokládal, že by péče o domácnost, vaření, nákupy, úklid byla ženská práce, on se podílel na všem nejméně z 50%. Sám od sebe, nemusela jsem ho o nic žádat. Měl to z domova, jeho tatínek to dělal zrovna tak. A teď, co jsem sama, na domácnost kašlu, uklízím jen, když už je to fakt potřeba, vařím si jen samá jednoduchá jídla, nakupuju, když už doma nic nemám, okna myju jednou ročně a to se ještě musím strašně nutit. Naštěstí mě nemůže nikdo buzerovat. Dětem je to jedno a jinak ke mně téměř nikdo nechodí.