Kroniko,
jestli jsi ve školství, tak ano - práce s dětmi je super. Problém je vedení školy, kolegyně, někdy rodiče, byrokratická pakárna atd. Něco by mohlo být jiné v jiné škole (aneb ryba smrdí od hlavy, když je blbý ředitel, tak to pak propadá dolů - mnohem víc než v jiných zaměstnáních).
Mě na učení ubíjelo hodně to, že jsem nebyla pánem svého času. Prostě v 8:00 jsem musela být plně funkční a výkonná a mít věci pod kontrolou (nebo by mě ty krvežíznivé příšerky sežraly zaživa). A na záchod jsem mohla až v 8:45 (pokud jsem měla dozory, tak klidně až odpoledne). Měla jsem sice přes léto cca šest týdnů "prázdnin", ale to bylo v době, kdy všude byl milion lidí, ceny naprosto nedostupné (zvlᚍ teda z čerstvě postotáčových 1650,- Kčs hrubého).
Kancelářská práce byly totální lázně - sice jsem v práci byla (asi) dýl než ti učitelé, ale když mi ráno bylo blbě, udělala jsem si kafe a naplánovala si nějakou činnost vhodnout pro to, že jedu jen na tři válce - třeba zakládání papírů do šanonů, nebo tupé přepisování (tenkrát se ještě hodně přepisovalo na stroji / počítači z papírků psaných rukou). Mohla jsem si dovolenou naplánovat zcela mimo prázdniny a návaly a tak...byla to hrozná úleva... a když jsem se pak vrátila do kanceláře do školství, tak to bylo úplně super - ta práce dávala smysl (věděla jsem, proč co dělám a když byl problém, tak jsem dokázala odhadnout jak vzniknul a jak ho řešit) - a pořád jsem měla relativně hodně volna (jako v létě z těch učitelských šesti týdnů byly "jen" čtyři, pže služby v kanceláři, ale pak bylo něco v zimě atd.) A nenosila jsem si domů práci - opravování, přípravy atd.