Pořiďte nejdřív digitální, má spoustu výhod (dá se dát do sluchátek, regulovat hlasitost, má výrazně menší hmotnost než opravdové piano - 40kg oproti cca 250kg), a pocit hry pro začátečníka je úplně stejný - naopak, digitální piano produkuje jaksi stejnoměrný zvuk, takže je to v nějakém smyslu jednodušší, zvuk je takový hladší. Digitální piana simulují pocit z úhozu podobný, jako je na klasickém pianu, takže dynamika atd. se také zachovává. Opravdu je to dobrá věc.
Klasické piano bych koupila jedině v případě, kdyby dcera řekla, že se jí u digitálního nelíbí "elektronický" zvuk, a že chce ten akustický (to je potřeba vyzkoušet... nechť si v prodejně zahraje na oboje a srovná).
My prošli vývojem, že nejdřív jsme měli digitální, ale pak už nám to nestačilo a chtěli jsme prostě to klasické, kvůli pocitu ze hry, vnímáš zvuk celým tělem, ne jen ušima, těžko se to popisuje - sama hraju mnohem radši na to klasické. Takže teď máme obě. Ale jak říkám, jinak má nedigitální piano oproti digitálnímu samé nevýhody :)

Co říkají učitelky v ZUŠ bych úplně v potaz nevzala... ony mají za cíl vychovávat budoucí klavírní virtuoze, což počítám, že asi nebude případ dcery, když už je jí 13... živit se tím asi nebude. Pro amatérské hraní "pro radost" je plně dostačující digitální piano.

Jinak jak tu byly ty nápady na aplikace Simply piano atd., v nějaké fázi je to určitě dobrá věc, tak ty se dají použít pro oba typy pian.