Čest všem dobrým učitelům klavíru v ZUŠ, jsou, a nemluvím o nich. Mluvím o slečnách a paních, co jim to na konzervatoři moc nešlo, měly na hlavním oboru trojku, pak šly na pajdu a pak do hudebky.. těm bych nesvěřila nadané dítě já a to ani v případě, že by k tomu Steinway dávali jako dárek . Vlastně nesvěřila bych jim ani nenadané dítě. Nevěděla bych proč. Po letech trápení v hudebce, řešení didaktických absurdit v HN a všeho možného, mám děti obě na privátní výuce. Malý nakonec na zpěvu, dcera na altce, jdou rychle dopředu a malej ani nezpívá nosem . Oba vědí, kde je první doba a dokáží nastoupit po intru na začátek. Vědí, že při hraní se musí počítat.. ta úúúúúúleva :-D. A ještě ke všemu je nemusím nikam vozit.