Chápu co mi chceš říci.

Myslím ale, že je to otázka vyntřního nastavení jedinců. Můj tchán je je 75+. Očkovat už se po problémech se srdcem nechce. Asi by do toho šel, kdyby mu jeden lékař neříkal hot a druhý čehý.


... tady vidím velké pole neorané pro politky. Místo aby společnost stmelovali a vedli lidi k toleranci uvažováním nad pohnutky druhých, tak společnost svým diktátem, který pro ně znamená jen ryto, rozdělují.

Tuhle situaci nejde vyřešit ideálně spravedlivě a ku prospěchu všech. Ty rozumíš mě a já rozumím Tobě a přesto jsem pro Tebe nebo i nějakého svého příbuzného rizikem.
Jak si můžu vybrat mezi vlastním dítětem a manželem mého otce? Jak si může vybrat můj muž? Stejně tak náš děda může z nemocnice přinést kdo ví jakou kovid déltu, která ohrozí i očkovanou babičku.
Musíme vyhodnocovat rizika. Jaká je pravděpodobnost, že když se nakazíme, tak přežijeme?
Naše prarodiče ničilo víc odloučení od vnoučat než to, že se nakazí.

Myslím, že důležité je tu nemoc nepodceňovat. Včas vyhledat pomoc a dupnout si a nechat se opravdu vyšetřit, když už tu koronu mám potvzrenou.
Žít a smát se, mít radost ze života a neužírat se tím co by kdyby, protože ještě rychleji než korona nás může zabít nepozornost na ulici.