Libiku, já vím, že takoví lidé jsou. Ale já k nim jen prostě nepatřím. ANo, když mi to děti dovolí, klidně spím do poledne. Oni už si jídlo nějak uloví, nejsou mimina. A hlůavně vím, že kdybych věděla,že na mě čeká něco mňamózního, co uvaří někdo jiný, neodolala bych, nikde necourala, strávila den týden i měsíc v blízkosti místa, kam se to jídlo dává, sežrala co by se do mě vešlo aniž by mi to bylo blbý a vlastně bych celou dovolenou asi myslela jen na jídlo.