"Ona s tím lítáním je to taky otrava. Pořád se někde na něco čeká a autem se dá zastavovat dle potřeby a i to řízení mi přijde zábavnější než sezení na letišti u gatu."

Půlko,
no, já ti nevím. Mně to lítání přijde na určitých trasách o dost pohodlnější. Jasně, že do okolních států nebo třeba i do toho Chorvatska je to autem v pohodě, když máš dost času, tak i dál po Evropě, ale na druhou stranu, u gatu jsem toho nikdy moc nenaseděla, vlastně si pamatuju jen dvě zpožděný letadla (myslím nějak významně, ne o půl hodiny), jednou to bylo při mý jediný cestě s CK cestou zpátky z Tuniska a podruhý v Paříži. Elektronický odbavení strašně urychlilo celej proces, zvlášť když netaháš zavazadla. Byť mě tedy spoléhání se na to, že "v Miláně na letišti přece musí mít elektronický odbavení" jednou stálo šílenej úprk přes celý letiště a doběhnutí do letadla těsně předtím, než zavřeli dveře. Kamarádku, co tam tehdy byla se mnou jsem se pokoušela při čekání na odbavení - v typicky italským stylu, tzn. paní od bussiness class si namalovala rty, zavřela a šla domů, i když u economy byla fronta na hodinu, to ve všech ostatních civilizovaných zemích si ty lidi prostě rozdělej - uklidnit tím, že by na nás počkali, což si pak zchvácená ověřovala u letušky, která jí sice vlídně, ale poměrně jednoznačně vysvětlila, že nepočkali.