Monty, já tuhle "lenost" pozoruju u syna taky možná nějak od těch 11 let...svým způsobem ty i já máme podobné děti, protože prostě mají nějaký svůj extra zájem a ostatní věci je zase až tak neberou...když byl syn menší, tak se nechal utáhnout na spoustu různorodých aktivit...ale čím je starší, tím víc chce jezdit jenom někam, kde má ty jeho milované vlaky...ostatní věci a místa, i když jsou zajímavá, tak jdou tak nějak mimo něj a nijak ho to neláká...takže když plánujeme dovolené, nebo výlety, tak prostě myslíme i na to, aby tam nějaké ty svoje vlaky měl...ale už ho dávno zdaleka neuspokojí jenom prostě jízda vlakem jako taková, potřebuje tam nějaký cíl - železniční muzeum, nebo ideálně když někde na té své sledovačce zjistí, že někde pojede nějaká zvláštní lokomotiva, nebo že se prostě bude dít něco, co stojí za to...to je pak neúnavný a ochotný čekat hodiny a hodiny, nebo jet až bůhví kam...ale jak jde o něco jiného, než vlaky, tak se mu nikam nechce, všechno moc dlouho trvá, je to daleko apod...takže o dovolené střídáme jeho vlakové zážitky s nějakým tím "nevlakovým" pro nás a jsme spokojení všichni
. On má teda navíc výhodu, že do té vášně pro vlaky už tak trochu zatáhnul celou rodinu, takže i nás to docela baví