Koho ? no vlastně ani nevím. Libík, Monty ? lidi, kteří zde mají za divné ty žáky, nebo studenty, kteří by klidně brali distanční výuku už před covidem. Kteří mají takový životní styl, že studuju na VŠ, aniž bych měla blízké vztahy se spolužáky. Já to zažila už v devadesátých letech, když jsem po bakaláři měnila fakultu, mezitím pracovala , přišla pozdě po začátku semestru , každý předmět byl s jinými lidmi na naší VŠ . Takový byl styl, zapiš si předměty, které ti chybí, a které ti systém ( ne moc vstřícný ) dovolí zapsat. Takže výsledkem bylo, že každou přednášku či cvičení jsem absolvovala s jinými ( neznámými ) lidmi. Nebyl žádný kolektiv. Bylo to takové individuální studium VŠ bez kolegů. Pak chápete, že by mi distanční studium dalo víc - alespoň ten čas, který bych si mohla vybrat, mimo svou práci. Asi patříte k těm, kteří studovali " klasicky ", v kruhu spolužáků, to by mi též vyhovovalo, ale skončilo to po prvním ročníku školy. A v dalším studiu , až po roce práce, na jiné fakultě, už to vůbec neexistovalo. Takže socializace nula. vztahy se spolužáky ? jako hledat každýho půl roku na každé přednášce nebo cvičení nějaký lidi ? kteří si pak půjdou po svém ? to nemělo moc smysl. Asi jste , předpokládám , absovovali jiný, více kolektivní typ studia. Já ne. Bylo to studium "zúčastni se, získej kredity, přijď na jednotlivé , na sobě nezávislé zkoušky " Docela závidím těm, kteří zažili nějaké kruhy a podobně, ale u mě to tak nebylo. jen předměty, kredity, známky. Potom by člověk úplně klidně dal vše radši on line, bez toho být na přednášce v určitý čas, a stihl k tomu svoji práci. Ale rozumím, že jste asi zde všichni absolvovovali studium ve formě Náš kruh a jeho rozvrh.