Berte to jako plkací téma, o nic nejde. Ale stalo se mi během krátké doby už podruhé, že se lékař potřeboval ujistit o mém vzdělání, aby věděl, jak se mnou mluvit.
Dnes jsem byla s dítětem na dlouho (léta) naší PLDD odkládaném vyšetření u specialisty. Měla jsem proto záměr mu poreferovat, jak se problém u dítěte vyvíjel, ale on mě hned na začátku odbyl, abych ho nechala domluvit a rovnou se zeptal jaké mám vzdělání, aby věděl, zda přede mnou může používat lékařské termíny. Už jsem mu raději nic nevyprávěla, říkala jsem si, že se asi zeptá sám, kdyby něco chtěl. Nechtěl. A tak když sepisoval zprávu odvážila jsem znovu a zeptala se, že to, o čem mluví, ale podle mých skromných laických znalostí nemívá za následek zvracení natrávené krve. Docela se rozčílil, že jsem mu to neřekla hned na začátku. Namítla jsem, že jsem se snažila, ale on nechtěl.... a připadala si jako debil.
A před měsícem se mě jiný lékař rovnou zeptal, z jakého oboru mám ten titul, a prý aby věděl, zda má smysl mi něco vysvětlovat.
A to jsem si myslela, že se zdravotnictví posunulo