Konec prázdnin prožívám mnohem hůř já než puberťák. Ten to bere tak nějak normálně. Jde do školy, stejně jako ostatní a bude dál pokračovat ve svým mimoškolních aktivitách a začnou mu taneční, což bude asi deset sobotních lekcí a nabourá mu to víkend.

Mě deptá konec léta, vůbec teď to hnusné počasí, kdy jsme už museli i zatopit. Kromě toho se mi začátek školního roku kryje se začátkem nového projektu, do kterého se mi vůbec nechce, a se školením, do kterého se mi chce ještě míň, protože se ode mě pak očekává vypracování nějakého výstupu. Mám pak na to sice asi tři měsíce, ale vůbec netuším, jak do toho. Zítra taky pustí tchána po týdnu z nemocnice a bude potřebovat zřejmě nějakou péči.
Takže tři věci, které nastanou k prvnímu září.

Ale těším se na různé akce, které (spolu)organizuju, divadelní představení, která snad konečně začnou, procházky podzimní přírodou, sklízení ovoce a zeleniny. Jen léto prostě bylo lepší a je mi líto, že končí