každoročně po půlce srpna začínám propadat depresím... obvykle vyjdu do letního rána a zjistím, že léto je pryč, zavoněl podzim... pak přijdou ranní mlhy a začnu vstávat do tmy... teď už i z domu odcházím dřív než vyjde slunce...
se začátkem školního roku musím vstávat o půl hodiny dřív - jednak se protáhnou přípravy k odchodu a jednak zhoustne provoz... školní povinnosti taky na radosti nepřidají...
jediné plus je školní jídelna, na druhou stranu se musí chystat svačiny...
ach jo, už aby byl aspoň květen...