Já právě netuším, kde jsem k tomuto dítku přišla, já nikdy nic neřeším, ono to nějak dopadne. Maximálně si řeknu, že bych něco chtěla, ale že bych se přetrhla, abych tomu pomohla, to fakt ne
Nad cílevědomostí dítka stále nevěřícně kroutím hlavou a pak se snažím alespoň trošku mírnit preventivní negativistické záchvaty. Dítku by se mnohem lépe žilo, kdyby mělo aspoň něco z mého přístupu.