Režim velel uctívat, tomu se nedalo vyhnout a nutil lhát ( to ve škole neříkej), dále nerespektoval individualitu a soukromí, od malinka děti předváděly své dovednosti (psaní, čtení, znalost příbuzenských vztahů, profesí , zeměpisu) na rodinných příkladech "můj taťka je soustružník ve významném závodě a moje mamka dojička v JZD, hurrá", pak zesměšňoval náboženství a strašil imperialismem.

Dalo se to uchopit a "uchopit".

Co se týče svrchovanosti učitelského stavu a tělesných trestů, mám tedy dojem, že napřed bylo vejce než slepice, tedy , že nekompromisnost a případné tělesné tresty k nám přišly z minula a že za komunismu se paradoxně dostaly mimo zákon. A že srovnání se světovým školstvím (v ohledu trestání a vynucování) pokulhávalo max o 10 let a ještě jak kde.