No ale to se ti lidé provinili tím, že se narodili.

Já jsem ten poslední, kdo by relativizoval roli antirežimních (mnohdy krutě zaplacených) postojů., tužilo to morál, šlo to proti té všudypřítomné ideologii, takže když mezinárodní systém nazrál a studená válka se vyčerpala, byli jsme připravenější, chtěli jsme demokracii. Za to patří dík všem, co si "nezadali" nebo si zadali míň, ať už šířili protistátní tiskoviny nebo u vohýnku zpívali Kryla. Bylo jich tak přesně akorát, abychom věděli a zároveň neměli stanné právo. Šanci na svržení bolševika neměli. A to si mlčící většina spočítala. A měla právo žít svůj život, je totiž jen jeden.