Valkýro, tak vaši třeba pokládali za standard, že půjdeš na vysokou. Naši by mi nebránili, ale nebyl to pro ně normální stupěň vzdělání, ale cosi, co je opravdu pro ty nejosvícenější mozky (zvlášť v ženské hlavě). Takže já když jsem pochopila, že k Nobelovce evidentně nesměřuji, protože nemám žádný hluboký zájem, jsem to nějak plácala, až jsem otěhotněla. Věděla jsem, že rodina to "unese".

Prostě taková byla doba, takoví byli naši a jejich zkušenosti, nemám jim to za zlé a ničeho nelituji.