"Setkali jste se nekdy s něčím takovým?"

Nesetkala, ale nejspíš je to o tom, že jsem od mala byla v takových těch výběrových školách a posléze ve vzdělaných kolektivech. Ne, že by se tam měli všichni rádi, ale asi to dělají chytřeji, míň přímočaře a úmyslně neprokazatelně, takže to není na povrchu vůbec vidět.

Chovali jsme se slušně k učitelům, chováme se slušně k práci a jako děti jsme se chovali více méně slušně i k sobě navzájem. Děti jsou samozřejmě v principu dost neempatické, ale nevím o tom, že by v nějaké třídě, kam jsem chodila, byl někdo šikanován.

Můj dojem ze života tím pádem je, že se k sobě lidé chovají v naprosté většině slušně a lidsky. Pokud si škodí, tak o tom totiž vůbec nevím (každý si všimne případného bodnutí do zad, ale netuší, že to nebyla náhoda).