Nemůžu si pomoct, ale nepřijde mi to jako psychický problém, ale spíš jako reakce na situaci. Já mít doma náročného a dominantního manžela, který svaluje své chyby na mně, tak jsem z toho taky v háji. A k tomu syny, co se to naučili od něj. A nebylo by to o psychice, ale o tom, že by mi to vadilo z celkem objektivních důvodů, protože by mi to zkrátka nevyhovovalo.

Jako jasně, užírat se jednou banální hádkou týdny, to by bylo blbě, ale jestli je ten tlak dominantního partnera a ustupování toho druhého neustálý, tak by nebylo divu..... Nicméně z toho popisu mi ani moc neplyne, jestli ti to vlastně vyhovuje a máš ho ráda nebo nevyhovuje nebo jak, takže si to třeba jen úplně špatně vykládám.