No jo, Libiku. U nás by to holt znamenalo, že má dítě vyšší standard než my. Dítě je tedy spořivé, ale touží po věcech, po kterých my netoužíme. Mít neomezený přístup ke společným penězům bez možnosti brigády by buď znamenalo, že ty věci nikdy mít nebude, protože si je nikdo z nás nekupuje, nebo že si na ně stejně musí vydělat bokem.

Neomezený přístup k penězům ještě neznamená, že je tam neomezeně peněz, a že třeba ten iphone je něco, co si můžeme všichni z nás třeba jednou do roka kupovat, aniž by nám to zase chybělo jinde. Je to pro všechny dohromady dejme tomu sto tisíc ročně v telefonech, to není investice, kterou děláme, takže kdo po tom kdo ví proč touží, tak na to stejně musí vydělat, i kdyby přístup k penězům měl.