Jinak tedy já asi žiju skutečně ve speciální bublině obyčejného krajského města, ale kerouacovskou pestrost života středoškoláka během školního roku si tak nějak neumím představit.
Znám brigádníky, co makají v těch fast foodech, pak vývojáře (to neumí každej) a potom, co můžou nabídnout rodiče svými kontakty.
Zajímavou brigádu má doprovod mé dcery, táta hraje bigbít a mladýho naučil zvučit a svítit asi v 10 letech, chlapec studuje ekonomku a toto má jako fajnový koníček (slušně placený). Pak znám děvčata a chlapce, co různě přicmrndávají na základě tatínkových kontaktů v advokátních nebo daňových kancelářích.
Aby toto zkusilo běžné dítě prodavačky a elektrikáře, protože dychtí po práci, je drobet sci-fi. Ty záchodky možná.