"Ta " nějaká abstraktní výhoda sama o sobě " asi bude nějak popsatelná, ať už jako psychická podpora, nebo odstranění samoty nebo něco nevím co..."

Rigel,
já to beru jako čistý sdílení. Nemám problém se samotou, jsem ráda sama (sice bych nechtěla být sama celoživotně, ale vyloženě potřebu "nebýt sama nikdy" nemám), psychickou podporu vzhledem ke svýmu nastavení leda tak dávám/poskytuju, hlavně tedy tím, že jsem nechutně stabilní člověk a emocionálně se mě dotkne, jen když někdo trpí nebo umře - to ale zas bez výjimky, platí to i pro domácí mazlíčky.
To parťáctví je v tom, že máš vedle sebe někoho, před kým nemusíš nic hrát, nic předstírat, můžeš plácat blbosti nebo mlčet... pořád je tam ten "status quo". O nějakých hmotných statcích nebo hmatatelných "výhodách" to není, z toho stavu samotnýho žádný ani neplynou.