Sedmi,
já jsem vyrůstala v rodině, kde se nabízelo, ale nenutilo. Tudiž zřejmě také "nepodnětné". Dokonce, když jsem si vybrala nějaký kroužek a přestalo mě to bavit (nebo ani nezačalo), prostě jsem tam přestala chodit a doma neřekl nikdo ani "ň". Pamatuju si, že jsem i vydyndala kytaru, že budu chodit na kytaru, kam začala chodit kamarádka, protože toužila být učitelka v MŠ a tam se tehdy nějak očekávalo, že bude umět na nástroj. Asi týden nebo dva poté, co jsem tu kytaru dostala se na to kamarádka vybodla, protože jí to nešlo, a ta kytara se dodnes někde válí v garáži nebo ve sklepě.