Libíku, z vlastní osobní zkušenosti ti moc dobře rozumím. Ani já na SŠ děti do světa nepustím. Ale my to už doma probrali. Ani jedno z gymnázií mých dětí by je nepustilo do vyšších ročníků, museli by tedy o ročník níž a to by nechtěli. A nikdo z jejích tříd o tom taky neuvažuje.
Odjela jsem hned po maturitě a byla v zahraničí sedm let. Tady jsem přetrhla vazby, já to potřebovala, ale tam jsem úplně nezapadla v ani jedné z těch zemí a tady mi dlouho trvalo znovu zapadnout. Teď nedávno tady byli známí, co se pp dvaceti letech vrátili z USA. Tam nezapadli a tady už taky moc není na co navazovat.
Děti pustím na Erasmus, bránit jim nebudu, teda stejně nebudu moct, budou dospělí a dělat si to, co budou chtít, ale budu moc doufat, aby mi tam nechtěly zůstat. Navíc jedno by chtělo do Ameriky a druhé do Japonska. Nechci si to ani představit.