já si jako dítě celkem užila některé učitelky, v porovnání s vzornou starší sestrou jsem vycházela vždycky špatně - lajdák, co nemá pomůcky, sešity bez úpravy, často bez obalu, škrábe jako kocour, věčně bez úkolů, ani ty kaštánky jsem nikdy neměla...
ale na druhou stranu spolužáci mě brali v pohodě, byla jsem ta, co klidně vypracuje obě zadání písemky z matiky a nechá opsat, vysvětlí jak se počítají rovnice nebo poradí v pravopise... kázeňské problémy spočívaly výhradně v zapomínání nebo nedávání pozor (čtení pod lavicí)... nějakou tu důtku jsem měla snad celou školní docházku na zš, občas mi hrozila i dvojka z chování...
u školy svých dětí vnímám obrovský posun, ale teda až v té pražské, naše místní mě nepřesvědčila, zkusila dcera první tři roky a mám dojem, že tam jedou pěkně postaru, včetně šikany od první třídy, kdy paní učitelka zaujme postoj tučňáka (hlavička na stranu a mírné rozpažování a připažování)
naopak pražská škola si vcelku hezky vede i s mými dětmi plnými podivností (po mamince i po tatínkovi) a dokonce bez problémů zvládá i mrňavku, která velmi špatně vyslovuje (sykavky, špatné rozlišení dtnďťň, rř ani nemluvím)