Rose, ale já myslím, že přesně tak, jak to píšeš, to už dnes na spoustě škol funguje. Je pravda, že chceme, aby děti určité pomůcky měly, aby se dalo pracovat, ale když někdo občas nemá, tak je ve třídě krabice náhradních tužek a propisovaček, plný šuplík pravítek (nastřádaných za léta z těch, ke kterým se nikdo nehlásil ) a žádný problém se z toho nedělá. Pokud jde o sešity, stačí mi, když mají děti v hodině do čeho psát, v podstatě je mi jedno, jestli je sešit linkovaný, velký, malý, o obalech už vůbec nemluvím. Učím na obyčejné venkovské škole, nejsem tam dlouho, tak když se mluvilo o tom, že nás asi v dohledné době čeká inspekce, ptala jsem se, jak moc řeší inspektoři vzhled sešitů (protože já ne ), a prý vůbec.
Máme ale ve třídě jedno dítě, které většinou nemá vůbec žádné sešity a jeho nesoustředěnost a potřeba upozorňovat na sebe je tak silná, že ho kvůli tomu spolužáci nesnáší, protože po nich věčně hází a plive papírky, dělá na ně sprosté posunky, pokřikuje, a pak chodí žalovat, když někdo udělá něco jemu, a už tam jede takový ten začarovaný kruh příčin a následků.