Kat, Monty, jo, je to docela blbý, když člověk nemá vlastní bydlení a nějakou jistotu, že to bydlení utáhne do stáří. Pak se tu většinou Libik pohoršuje, jak jsme zpovykaná, bohatá a nenažraná konzumní společnost (pardon Libiku, ale je to tu od tebe často). Já si prostě připadám chudá z tohoto principu, že celý život makám, abych mohla nějak slušně bydlet. Zajímavý na tom je, že dřív, když jsem byla chudá studentka nebo matka batolat na RD, mě to tolik netrápilo, jako teď, kdy mám celkem dobrou rezervu, ale zase mám tu hypotéku a vysoké životní náklady na bydlení i na děti. Ona i ta zkušenost, jak čas letí a síly ubývají, pak hraje roli.
A to teda ani nemusím být v situaci, že jsem závislá na alimentech - to je teprve jiná liga...