"Jenže my jsme si všichni malovali, jak zbohatneme"

My jsme si to nemalovali. Žili jsme, jak jsme znali z původních rodin: pracuj co tě baví jak nejlíp umíš, neutrácej za blbosti, dopřej si ve svátek (o narozeninách, dovolené, vánocích, občas...), spoř pro strýčka příhodu.
Tímto způsobem jsme se na stará kolena (děti dospělé) dostali do tebou definované "zajištěnosti" s tím, že dovolenou bychom si museli co zaměstnanci vzít neplacené volno, ale finančně by to problém nebyl. Na vlastní bydlení jsme uspořili, rezervu jsme měli. Sama bych to tedy nezvládla především proto, že bych víc utrácela, jako to dělám teď. Ušetřím maximálně pár desítek tisíc za půl roku, a ty hned vrazím do baráku (výběhu pro slepice, terasy...), takže rezerva nijak nenarůstá. Kdybych ale žila střídměji, jako za MM, tak by ty úspory byly cca dvojnásobné. Je to tedy nejen o výdělku, ale i útratě. Pochopitelně.