"A také jistá neochota matky připustit, že dítě má problém. Prostě pštrosí taktika."
Pštrosí taktika by byla "mám to na salámu, peču na to". Tahle máma byla fakt svéráz, ale snažila se, před rodiči a školou kluka slepě hájila, ale už po cestě ho stavěla do latě (ale blbě, víc škody než užitku)
Na víc neměla sílu
Sama vím, jaké to je. Člověk může holt jenom tolik, na kolik má sílu. Ať už jako rodič, nebo učitelka, ředitelka, nebo spolužáci