Libiku, no nepovídej. To byly ale časy, že? Dobrý bylo, že babi mohla jít náhodou okolo hospodářství (přesně věděla, kde rodina žije a jak žije). A Mařenka zřejmě nikomu nevrážela motyčku do hlavy, asi, že? Protože ta poetika všedních dnů končí u toho, že výbojný a agresivní Josífek z chalupy vlevo za lípou by při náznaku nevhodného chování nejspíš dostal rákoskou od pana řídícího, a druhou by možná schytal doma o futra. To je taky to správný řešení? Jsi celkem opět vydatně manipulativní, milá Libik.