Já jsem přišla o práci nečekaně v 54 letech. Byla jsem rozvedená a sama, takže žádná podpora manžela nebo přítele. Měla jsem sice nějaké úspory, ale do důchodu by mi nevydržely. Okamžitě jsem začala hledat práci. Je tedy pravda, že kasa v Lidlu případně montovna by pro mě byla až ten poslední krůček těsně před sebevraždou. Zkoušela jsem hledat v rámci své kvalifikace, ale šla jsem i pod. Moc by mě třeba bavila práce v knihovně nebo v knihkupectví. Z knihkupectví se mi ani neozvali, z knihovny mi sdělili, že berou jen ty, co mají knihovnické vzdělání. Vlastně se mi neozvali odnikud, kde hledali SŠ. Byla jsem asi na 15 výběrových řízeních, všude jsem se dostala do druhého kola a ve třech místech mě chtěli vzít, bohužel chtěli reference od bývalého zaměstnavatele a moje bývalá šéfka, kvůli které jsem musela odejít, jim o mně asi sdělila nepěkné věci, takže mě nevzali. Ve dvou případech mi to sami řekli, ve třetím případě se to domnívám. Byla jsem poměrně zoufalá, ale po cca 6 měsících se zadařilo a vyhrála jsem výběrové řízení. Na práci jsem měla požadované vzdělání, ovšem tento obor jsem nikdy nedělala, takže nejen že, jsem se musela všecko sama naučit od píky, ale také mi započetli jen asi polovinu praxe. Plat byl malý a musela jsem hodinu dojíždět. Nicméně jsem byla šťastná jak blecha, už jsem se viděla pod mostem. Plat se postupně zvyšoval a před důchodem jsem dosáhla na průměr, což považuji za svůj životní úspěch. O bohatství jsem nikdy nestála, stačilo mi, že z platu zaplatím bydlení, jídlo, oblečení, dovolenou, občas nějaké kafe, výlet, kulturu a ještě něco málo ušetřím. Moji noví kolegové byli většinou v mém věku, lehce o pár let mladší, ale bylo jich tam několik i kolem třicítky a dvě děvčata kolem 25, jedna šla na mateřskou a druhá to měla jako brigádu u VŠ a po jejím absolvování odešla na lukrativnější post jinam. Musím ještě zdůraznit, že jsem práci hledala v období krize po roce 2008, takže do vyběrka na moji pozici se hlásilo přes 40 zájemců. Naštěstí si vybrali mě, čím to bylo, nevím, mezi uchazeči bylo i mnoho mladých a dost mužů.
Věřím, že situace na trhu práce je dnes lepší a hledání práce i po padesátce půjde dnes lépe. A pokud vím, tak máš, Černá kroniko, manžela a dospělé vydělávající děti, takže úplně bez prostředků bys nezůstala.