Huso, to sis teda užila, musel to být stres a je povzbudivé pro ostatní, že jsi zabodovala bez nějakého lana od známých.
Já jsem zoufale sháněla práci po pozdní mateřské, pomohl známý, pak ještě jeden (po krachu zaměstnavatele)a pak jsem se práce vzdala pro péči o manžela.
Po jeho smrti už jsem nechtěla dělat nic(dovolit jsem si to nemohla, ale byla jsem marná) a přišla mi nabídka poté, co se zase přičinil kamarád (už také mrtvý
) Nijak jsem o to neusilovala a vyklubala se z toho nejlepší štace mého dosavadního pracovního života. Jsem fakt spokojená. Ale jak říkám, poctivou usilovnou pílí a zkoušením z ulice jsem neuspěla ani ve 43 ani v 50.