No, když to čtu, tak mě nejvíc ze všeho napadá taky nemoc (sestřenice manžel se choval podobně hrozně, když měl nádor na mozku - ale nevím tedy, jestli už předtím, než se na to přišlo nebo až potom). A nebo důsledek nějaká závislosti (manžel kamarádky se do podobného stavu propil dlouhodobým pitím, bez nějakého tragického opíjení, jenom měl pořád "hladinku", k večeru zvýšenou). Ale jestli píšeš, že takový je i tchán, tak možná je to povaha, která se "vybarvuje" se stářím?
Neumím si představit, že bych takové chování vydržela. Když nemůžeš odejít, asi bych fakt "byla zalezlá" a v podstatě se s ním nestýkala. Ne tedy, že bych neopouštěla ložnici, ale třeba byla s dětma v pokojích a zavřela tam dveře, zavřela se v kuchyni, prostě minimalizovala kontakt s ním. A zároveň mu sdělila, že jestli on se nedokáže ovládat, pokud jde o chování ke mně, nemůže čekat, že budu mít chuť na sex.
Jestli se tak chová i k ostatním blízkým, měli by se asi taky vymezit (pro ně je to lehčí, když s ním nebydlí), vždyť to je hrozné, nechávat ho přitom, že se může chovat, jak chce ...