Kdyby se MM choval občas jako debil, tak jsem úplně štěstím bez sebe. U nás je to spíš tak 10 dní v roce, kdy se jako debil NECHOVÁ.
Navíc se to u něj zhoršuje vždycky když se blíží nějaká oslava narozenin, vánoce a tak.
Vánoce jsou lahůdka – od půlky listopadu se nervuje, jaká to bude děsná šichta to zvládnout. Tím myslí, že koupí mě naschvál co nejhnusnější, nejopelichanější a nejkřivější stromek, celý prosinec bude prudit s extra porcí jedu navrch a nakonec se bude chovat jako buran, až k nám přijdou na Štědrý den hosté. Já udělám to ostatní, s dětmi ten ubohej stromek plácneme nějak šikovně ke zdi, drátkama doplníme větve a pak ho nazdobíme, uklidíme a vyzdobíme byt, upečeme cukroví, nakoupím a zabalím dárky a připravím pohoštění na Štědrý den, kdy k nám zveme babičky a dědy a strýce a tety z obou stran, protože pohostit je všechny u nás je pro mě jednodušší, než všechny od rána do večera objíždět.
Pak všichni odejdou a on se zhroutí na gauč, že už má po všem. Já udělám večeři a pak děti rozdají dárky a naštěstí máme tolik dětí, že ta vánoční radost u nás není nijak hraná:)
No a protože MM nejspíš ví moc dobře, jak to s tím jeho chováním je, jeho dárky pro mě jsou jakýmsi výkupným – dostanu toho od něj opravdu hromady a na kačku nehledí, vlastně si kupuje odpustky. V tomhle to má tedy naopak, než jeho otec, ten tchyni nedá ani ň, řekne jí, že jí vlétě koupí týden v lázních a pak na to zapomene.