Přidat odpověď
Čas pro sebe se snažím dělat jak to jen jde, chodím na pocházky se psem, ráda čtu a ráda si na sebe i děti šiju. Navíc v první kovivlně jsem začala běhat, aby mi z té čtyřnásobné distanční výuky nehráblo. Běhám několikrát týdně i s dětmi, takovou pomalejší 4 km rozcvičku pro ně, jinak denně buď brzy ráno nebo v podvečer vybíhám na 10 km okruh – když nevyběhnu, chybí mi to.
Není to u nás tak, že by MM se chytl za nos, jaká jsem funkční a samostatná, jak mám svůj bohatý vnitřní svět – je na mě pyšný, že jsem šikovná a šiju si, u běhu že jsem vydržela a že je to na mě vidět – kupuje mi různé hračičky k tomu, nový šicí stroj, k běhu odrazky, sluchátka, nepromokavou kšiltovku, funkční triko. Navíc o tom všem vykládá, takže pro jeho kámoše jsem něco jako chápající, soběstačná a všezvládající super žena/manželka – jen doma si to asi musí vykompenzovat. Není to o tom, že by nebyl schopný něbo ochotný mě podporovat, jen asi musím u toho mlčet, nebo já nevím.
Předchozí