Libik, no tak to každopádně.
Jako celej život, žejo.
Akorát mi netřeba lidí, kteří v rámci nějakého sebezáchovného klamu a boje s vlastními úzkostmi cítí puzení předhazovat ostatním, že "věci se dějou správně", "má to tak být" a "máš se z toho něco naučit".

Protože někdy se věci vůbec nedějou správně, ale jsou pěkně na hovno. A lidi nedostávají naloženo jen tolik, kolik unesou (další oblíbenej hlod), ale někdy tolik, že je to zabije.

A že se na to člověk nevyflákne rovnou, ale zatne zuby a tou hromadou sraček se snaží nějak prohrabat, to je samo o sobě projevem hluboké víry a osobní síly, protože bez ní by to pro některý lidi bylo na okamžitý vystoupení za jízdy.