Hele, já Monty chápu. Taky děti připravuju na různé možnosti, aby se jednou mohly rozhodnout.
Je blbý vsadit všechno na jednu kartu, utěšovat se lokálpatriotismem a nemít šanci začít jinde.
(Všude je chleba o dvou kůrkách atd., ale musím říct, že se mi populističní vůdcové nebo prezidenti a premiérové s máslem na hlavě (a stíháním před sebou) snášeli daleko líp v zemích, kde jsem byla cizinec, než v mé vlastní. Prostě to nebylo tak osobní
)