Docela dobře to okomentoval M.Minář na facebooku(zkopíruju to pro ty, kdo nemají FB)

Tři volební postřehy, jež pokládám za důležité. A jedno přání k tomu.
1) Koalice zafungovaly.
Demokratům nepropadly téměř žádné hlasy, což se ukázalo být klíčové. Pirátů je mi líto, zasloužili si mnohem víc než 4 mandáty.
Podstatné však je především to, že populisté a extremisté se roztříštili a vyautovali navzájem. Volný blok a Trikolóra sehrály roli užitečných idiotů a odsály hlasy SPD. Přísaha odsála hlasy Babišovi i ČSSD.
Babišovi se pak zase účinnou negativní kampaní paradoxně podařilo odsát příliš mnoho voličů svým potenciálním partnerům, čímž je pomohl vytlačit pod pět procent.
Všechno vyšlo tak akorát, aby to stačilo na většinu pro dvě koalice. Celkově to vypadá skoro až neuvěřitelně, proto byly také výsledky tak překvapivé. Na volební výsledek však měla zásadní vliv ještě jedna síla. Tou silou byli sami občané.
2) Nejdůležitější sdělení těchto voleb zní: Je to obrovské vítězství občanské společnosti.
Jedna věc totiž volby rozhodla: volební účast. Stačilo o 20 tisíc hlasů víc pro ČSSD či PŘÍSAHU a všechno by vypadalo ÚPLNĚ JINAK.
Kdyby tyto strany přelezly pět procent, Andrej Babiš by to nejspíš opět nějak poslepoval, protože koalice by nezískaly 101 mandátů. Tentokrát tedy opravdu rozhodovaly tisíce hlasů.
Jen díky obrovské občanské mobilizaci – přišlo o 320 tisíc voličů více než minule – skončily tři strany včetně komunistů pod pěti procenty. Tito noví voliči – a nejspíš zejména mladí lidé – volby rozhodli.
Obrovský dík proto patří všem osobnostem, influencerům, iniciativám, dobrovolníkům i statisícům jednotlivců, kteří burcovali k volbám či prostě promluvili s lidmi okolo. Jen díky nim se podařilo něco neuvěřitelného, co bych neváhal přirovnat k zázraku. To nesmírné občanské vzepětí mělo obrovský smysl a bohatě se vyplatilo. Máme skutečně co slavit.
3) Ale pozor.
Ze sněmovny úplně vypadly levicové strany, což není dobře. Levice do parlamentu patří. Nesmíme totiž zapomenout, že dvě demokratické koalice získaly pouze 2,3 milionu hlasů, zatímco všech voličů bylo celkově 5,3 milionu. Co se týče absolutního počtu hlasů, koalice tedy nezískaly většinu, nýbrž 43 procent. Pamatujme na to.
Voliči, jejichž strana se do sněmovny nedostala, totiž nezmizí. Bude nesmírně důležité, aby nově vznikla vláda vítězných stran na tyto lidi nezapomněla a nezvolila si cestu příliš radikálně pravicové politiky, na kterou by ti sociálně slabší a chudší mohli doplatit.
Přesně tohle totiž před 11 a 8 lety zásadně nahrálo populistům a dostalo je to k moci. Naštvaní a frustrovaní lidé volí populisty a spasitele. Nová vláda by se neměla uchýlit k asociální politice, která Babišovi už jednou přihrála statisíce zklamaných. Pokud tedy nechceme zase nějaké nového Babiše za čtyři roky.
Podtrženo sečteno:
Díky spojení demokratických stran a obrovské mobilizaci občanské společnosti se podařil zázrak. Je to však velmi křehké vítězství. Není to triumf, je to šance. A tu je možné i promarnit.
Výsledek voleb vzbuzuje naděje, které bude těžké uspokojit. Buďme proto realisté, nečekejme od vlády nemožné. Zároveň ale požadujme takovou politiku, která nebude prohlubovat sociální napětí a příkopy.
Nová vláda to bude mít jistě velice těžké v té spoušti, kterou tu po sobě Babiš zanechal. Za žádných okolností však nemůže hodit velkou část národa přes palubu. I když bude hodně pravicová, měla by usilovat o nějaký sociálně citlivý rozměr. Proto by se mi na Ministerstvu práce a sociálních věcí líbil někdo takový jako třeba Olga Richterová - poslankyně. Ale samozřejmě do toho nebudu stranám kecat, netuším, jaká je jejich strategie a jak si chtějí ministerstva rozdělit.
Zkusím to říci ještě jinak.
Tato vláda má od voličů jasný mandát přinést změnu a deagrofertizovat Českou republiku. O tom byly volby především. O tom, že je třeba zastavit rozklad demokracie a institucí, posílit právní stát, justici, nezávislá média. Zkvalitnit práci státní správy a zarazit systémovou korupci ve prospěch Agrofertu.
Určitě je také třeba dělat dobrou zahraniční politiku, chránit přírodu a rozumně se adaptovat na klimatickou změnu. Podpořit ekonomický růst i zkrotit z řetězu utržený rozpočet. Podporovat vzdělávání a stabilizovat zdravotnictví. Atd. atd. To všechno je třeba a snad na tom bude jakžtakž shoda.
Ale v sociálních otázkách prosím opatrně. Asociální politika by se nám všem mohla šeredně vymstít. Nezapomeňme prosím už nikdy, proč tolik lidí Babiše volilo, volí a jak úplně jinak vypadá život, možnosti a perspektiva, když žijete na periferii, třeba v pohraničí. Když jste matka samoživitelka. Když pečujete o nemocné rodiče. Když Vaše děti nenajdou kvalitní vzdělání či práci. Když nemáte poblíž lékaře, zubaře či nemocnici. Když nedosáhnete ani na polovinu průměrné mzdy. Když máte pocit, že vás se papírový úspěch země netýká. Když nevidíte nadějnou budoucnost.
Na Letné zaznělo, že Česká republika sice vzkvétá, ale ne všude, ne vždycky a ne pro všechny. Tohle je třeba změnit – zasypat rostoucí propast mezi městem a venkovem, Prahou a Sudety, starými a mladými, chudými a bohatými. Potřebujeme zemi, která vzkvétá pro všechny. Jestli to nedokážeme, čeká nás nový průšvih. Teprve jestli to dokážeme, bude to opravdový konec Andreje Babiše.