Terapeutko, z toho, co popisuješ, bys pro syna chtěla osobního asistenta, ne asistenta pedagoga.
Zkus se domluvit s třídní učitelkou nebo s výchovnou poradkyní školy, co je v silách a možnostech a taky ochotě školy.
Samozřejmě je to ještě pořád 1. stupeň, ale už tak trochu přechod na druhý.
Je toho hodně, víc než bylo, k tomu po tom šílenství minulých dvou let.
Takže se pokus vymyslet, jak klukovi pomoct bez dalšího člověka.
Třeba mít na každý předmět nějakou složku, jinak barevnou, nebo jinou barvu obalů na sešity, ve škole jednu sadu geometrie, doma druhou, někde viditelně, třeba v pouzdře nebo pokud se to dá, tak na vnitřní straně aktovky (ale viditelně, na odklápěcím víku nebo jak se to jmenuje) seznam toho, co má nachystat na každou hodinu.
Všechny ty dys nemají vliv na to, že je nepořádný. Ani ta hyperaktvita, pokud je to pořád ještě PO1.
Zkusila bych znovu vyšetření v PPP, jestli se to nezměnilo, ale to nebývá často a rozhodně ne z PO1 na PO3 (i tam je problém mít asistenta)
Zaujalo mě, že si hraje s autíčky místo toho, aby pracoval v hodinách. Čím to je? Jak mu jde učení? většinou si děti hrají a nedávají pozor práv proto, že je učení buď nevytíží a nudí se, potřebují zaměstnat nejen víc, větším objemem práce, ale hlavně smysluplněji (z jejich pohledu - místo dalšího sloupečku příkladů nějakou logickou úlohu), nebo naopak nestíhají, neví, o čem se mluví, ztrácí se v tom a pak se samozřejmě zase nudí, pak potřebují víc vysvětlit, vrátit se k začátku, upevnit základy)

Doma můžeš pouvažovat nad tím, jestli má kluk dost odpočinku, pohybu, prostoru na hru a povídání, jestli třeba nemní přetížený kroužky, jestli se učí v rozumnou dobu, jestli nepotřebuje pomoct s režimem. A zase třeba nějaký čas pomáhat chystat aktovku, po čase jen zkontrolovat, nechat ho chystat podle návodu (taky jsem měli seznam věcí i postup nalepený na stůl v pokojíčku)
Ale nečekala bych, že na tyto problémy dostane AP, toho dávají k těžkým poruchám agresivity, autismu, ale ne jen roztržitost. I když je pravda, že toto dokáže úplně utopit děcko, který by se s pomocí AP srovnalo třeba za půl roku. Ale to je bohužel problém vyšších míst.