Když byly zavřené školy, vařila jsem po návratu z práce večeři a ještě oběd na druhý den. Ze začátku jsem to dělala po sobě, nejprve večeři a po jídle pak oběd, protože ten nespěchá. Ale zjistila jsem, že je mnohem pohodlnější dělat obě jídla najednou. Když už krájím cibuli, tak rovnou víc. Bordel v kuchyni je taky menší když to neděláš dvakrát.
Taky jsem se naučila chystat do mrazáku. Např. obalované řízky. Pak je jen vyndáš a hodíš na pánev. Nebo rovnou myslet na druhý den. Třeba brambory k večeři a na oběd kaše.
Já vnímám "rychlé" jídlo jako náročné na přípravu, protože vyžaduje mou přítomnost v kuchyni ve formě krájení, míchání a hlídání, takže mi vlastně ubírá čas. Typický příklad salát Naopak omáčka, polévka, pečeně trvá sice dlouho, ale dělá se to samo bez mojí asistence.