Přidat odpověď
Pokud bych pracovala, vydělávala, pobírala alimenty a nijak zásadně finančně nestrádala nenechala bych přítele platit za mé děti. A vlastně ani za sebe. Jen výjimečně, v rámci balení a mužské galantnosti. Ale jinak bych se snažila finance a placení nastavit tak, aby nikdo neměl pocit znevýhodnění. Možná muže baví vrážet do ženy a cizích dětí peníze, jak psala Dari, ale pokud chceme být emancipované, samostatnost ve financích do toho nepatří ?
Myslím si, že "pořádek dělá přátele" a že je dobré mít i v partnerovi dobrého přítele. Bez nějakých divných pocitů. A taky je dobré s partnerem mluvit o všem a na rovinu, takže by bylo záhodno detailně probrat i tuto finanční záležitost a domluvit se na pravidlech.
Já bych sledovala kolik zaplatil a příště bych podobnou částku zaplatila já. Pěkně na střídačku.
Předchozí