TaJ, jo, to je oblíbená sloka současné "o tempora, o mores" písničky, snažící se hlavně odvést pozornost od reálného problému nelegální práce (zahraničních pracovníků). Jo, v tuhle chvíli, kdy tenhle nehezký puchýř poněkud v důsledku covidu praskl, to má i nějaké jiné konsekvence v podobě "nedostatku dělníků".
Ale pravděpodobnost, že tenhle náš aktuální problém náhle zmizelých zahraničních dělníků je skutečně to, co budou řešit lidé, kteří jsou dneska na ZŠ, je, no, spíš malá.

Co se řemeslníků týká, tak jsem schválně uvedla automechanika - tam je posun od "kouknem v garáži na svíčky" k současné diagnostice hodně velký. A pokud dojde skutečně za těch 15 - 20 let k nahrazení aut se spalovacími motory jen elektroauty, tak... ten, kdo se teď (ve věku nějakých 10 - 12 let, což je, pokud chápu, věk té dívky z pořadu) rozhodne dělat automechanika, tak bude nejspíš v době, kdy by se jeho kariéra měla slibně rozjíždět, dost v řiti. Je dosti pravděpodobné, že elektroauta nebudou servisovaná současným způsobem drobných živnostníků, ale daleko víc centrálně, a hlavně daleko víc roboticky.

Jako jasně, snažit předpovídat budoucnost je vošajstlich :) Ale odhadovat pravděpodobné směry vývoje podle toho, zda se objeví ta či ona okolní podmínka... je tak trochu právě funkcí gramotnosti. Gramotnost není principiálně číst a psát, gramotnost ve středověku zahrnovala právě třeba ty hospodářské dovednosti a čtení/psaní v ní ani obsaženo být nemuselo. To, co je gramotnost (míra vzdělání potřebná pro funkční zapojení ve společnosti, která je právě tady a teď), se s časem mění. A málokdy couvá směrem vzad.