Dnes středoškolák má za sebou asi 7 let studia jazyka ze zš, potom další 4 r. ze sš, tj. celem 11 let. Za tu dobu by měli ti lidé umět ten jazyk pozpátku, jak se říká. Něco umí, ale naprosto to neodpovídá objemu výuky a dlouhým letům, kdy se to učí.

Za totality se angličtina učila (pokud nebyla němčina) jen 4 r. na sš. Měl jsem jedničku, v té polovině třídy asi nejlepší, byly běžně i trojky, čtyřky, na dvojku se muselo už docela umět. Pak jsem se setkal s cizinci a úroveň konverzace byla bídná. Žalostně malý objem učiva, naučit se nějakých 1200 cizích slov a základní gramatiku nestačí, běžné konverzační fráze se moc neučily. Jednu knížku ze sš mám doma, takže to lze posoudit objektivně, že z takové knížky, i kdo by ji zvládl perfektně, tak se moc čekat nedalo. Přitom ani ta jednička neznamenala, že tu učebnici jsem znal dokonale, uměl jsem výrazně lépe než jiní spolužáci. Dnes je úroveň znalostí přeci jen jinde, tehdy jsme měli cizí jazyk taky jen 2x týdně, to je taky málo.