Mariko,
mojí představu sdílí v mé reálné bublině prakticky každej.
Jo, vzpomněla bych si na jednotky případů relativně úspěšných a "bohatých" rodičů, co děti natlačili do profese, která je "lukrativní" (i když teda o to bydlení se jim postarali taky), zatímco ty děti chtěly dělat něco úplně jiného, ale nepřijde mi to jako příklad hodný následování, protože ty děti jsou sice dneska jakž takž majetné, ale dělají práci, která je sere.

Mmch., nesledovat, kolik stojí Pribinák nebo bramborovej knedlík fakt nepokládám za "rozhazovačnost".