Rose,
jo, ten pocit, že se musíš doprošovat vlastní matky znám. A moje máma fakt nebyla žádná nízkopříjmová chuděra. Takže jsem začala vydělávat různými "kšeftíky" ještě před 15 narozeninami. Od nástupu na střední jsem trvale bydlela u babičky, matka mi dávala alimenty od otce a to samé, co posílal otec, k tomu jsem ještě pracovala a babičce samozřejmě platila něco za byt a stravu. Kdyby moje matka nevyžadovala kvůli každé koruně "klanění až k zemi" jak z Mrazíka, taky bych radši trávila mládí jinak.
Kdyby to takhle mělo moje dítě, necítila bych hrdost na to, jak je úžasně samostatný; cítila bych se jako matka, která selhala v tom, co pokládám ve vztahu rodič - dítě za naprosto klíčový.