"ženy předdůchodového věku, co jsou zacyklené na tom, co povídala před 30 lety matička nebo babička a dosud v sobě nesou nějaké křivdy z tanečních"

přesně, taky tomu nerozumím... jako jasně, já si teda taky pamatuju hodně věcí, dobře si uvědomuju, co za pitomosti na mně rodiče napáchali, ale považuju za dobré si to uvědomit (pomůže mi to rozklíčovat některé věci v mém současném životě) a pak to uzavřít, nenechat se tím trápit dál... jsem dospělá, moc dobře vím, že to, co mí rodiče udělali (podle mne) blbě, udělali z nevědomosti, považovali to v té době za nejlepší, co dělat mohli, milovali mě, nic nepochází z nezájmu nebo nelásky... a doslova se vymlouvat na rodiče je v dospělém věku prostě trapné... nerozumím tomu, jak někdo může řešit, jestli dostál ideálům své matky... ale zase chápu, že je to pohodlné, mít to na koho svádět