Sedmi, jenže kdo ví, jak to je s tím zažíráním do mozku.

Mně třeba prarodiče vůbec nešli na svatbu, jak se za mě styděli, ani tenkrát ani dneska se tím necítím poškozená a ani bych si na to nevzpomněla.


Valkýra (pardon, že nepřítomná) se mnou jednou zažila mylný nepříjemný pocit, kdy se domnívala, že ji skrze prostorovou dispozici sjíždím pohledem. Tak ji to trápilo, že to publikovala na Rodině. Pravda je taková, že mě nic takového ani nenapadlo. Předně jsem ji neviděla poprvé, za druhé jí to slušelo a za třetí (ehm, jak to říct) ne všichni on rána do večera řeší, jaká je. Bohužel to řeší ona, až moc