Připadá mi to trochu jako cargo cult. Za 2. sv. války domorodci na některých ostrovech sledovali, jak sedí chlápek se sluchátky na uších v boudě, láme do sebe cocacolu - a následkem toho přistávala v hojných intervalech letadla naložená báječným zbožím. Když válka skončila, chlápek zmizel a letadla přestala lítat. Domorodcům se po báječném zboží stýskalo, tak posadili do boudy chlápka s atrapou sluchátek a rezavou plechovkou od coly - a jali se lákat letadla.

Člověk má tendenci ulpívat na známém a zjevném a taky touží po spravedlnosti, takže je pro některé lidi zřejmě snadné propojit veselou mysl, skromnost, vegetariánství a ekošetrné chování na jedné straně s nárokem na zdraví a herkulovskou imunitu na straně druhé. Zoufalé spojení dvou nikoli zásadně souvisejících jevů, to celé doplněno oblíbeným meritokratickým principem a toužebnou vírou v ezomagii.