Mrkev sním, květina je "jen" na pohled (primární versus sekundární potřeba). Navíc tedy to není úplně racionální věc - je to ten pocit hledění na řezané květiny s vědomím, že nic než vadnutí v řádech dnů maximálně týdnů je nečeká (asi jako někomu vadí pohled na uschlé květiny, protože jsou "mrtvé").
Jako darované - již jsem psala: ok, chápu jako gesto, a jo, jsou chvíli hezké (mj. tím darováním). Ale sama tomu naproti nejdu.